Jdi na obsah Jdi na menu
 


CIK-CAK sukulenty

6. 7. 2012

 

CIK-CAK sukulenty

cik-cak-1s.jpg

    

Fotografie 1:

1. Euphorbia guiengola

2. Pedilanthus tithymaloides

........................................................

Další díl našeho seriálu o neseriózním pohledu na sukulenty tedy bude opět poněkud více praštěný. Některé výtvory přírody se ale špatně pojmenovávají jinak než s humorem a případ „cik-cak“ růstu je jedním z příkladů. Prošel jsem dnes naši sbírku a zkusil vyhledat rostliny s růstovou strategií hlavního stonku či bočních větví s různě tupými úhly mezi internodii (určitý protismeč vůči kolegovi Chróstalovi s jeho „obyčejnými“ více či méně rovnými ščagély). Určitě jich ve světě sukulentů existuje víc, já jsem narazil na tyto.

Jeden pár zástupců byl z čeledi Euphorbiaceae – klasikou je například Pedilanthus tithymaloides z Mexika a Karibských ostrovů. Novinkou v naší sbírce je malý řízek zajímavé euforbie z Mexika (dárek od p. Noska) – Euphorbia guiengola. Obě se roztomile a pravidelně nód k nódu zalamují pod nepochopitelným úhlem, i když všechny experimenty Matky Přírody nějaký smysl určitě mají.

Další skupinou „cikcakářů“ jsou madagaskarské dřeviny. Například zástupcem, u kterého se tato vlastnost zdůrazňuje kvůli odlišení od známější příbuzné, je Operculicarya pachypus. Můj semenáč od doby, kdy jsem o něm psal na ZL důkladně povyrostl a ztloustnul, ona vlastnost jeho větví mu však stále zůstává. Dalšími příklady tohoto tajemmého růstu mohou být některé madagaskarské komifory, třeba taková chlupatá Commiphora monstruosa nebo Commiphora sp. z Itampolo. Jedna z možných výhod takového růstu, která teď napadla, je třeba větší odolnost vůči lámavosti větví (?).

Královnou Cik-Cak sukulentů je ovšem rostlina, která mě v poslední doba velmi přitahuje i baví zároveň, a tou je Decarya madagascariensis. Tady je ona zalomenost všech jejich výhonů hodně výrazná a tupé úhly přechází až v úhly ostré. Navíc je ještě posílena dvojicí ostrých trnů v místě zlomu. Je to šílené i fascinující zároveň. Pro někoho hrozný plevel a protivná překážka při pronikání madagaskarskou buší, pro mě půvabný experiment živého ostnatého plotu.

Vím, že moje výzvy nedojdou žádné odezvy, přesto to ale opět zkusím: pokud máte ve své sbírce nějaký další „cik-cak“ sukulent, napište mi do komentáře jeho jméno, ať je naše společná zkušenost kompletnější a pestřejší. Díky. J.

Fotografie 2:

1. Commiphora monstruosa

2. Operculivarya pachypus

3. Decarya madagascariensis

cik-cak-2s.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pokud tam někdo je

(B. , 14. 1. 2020 21:20)

Sama tyto sukulenty nevlastním (zatím), ale už pár let kolem nich procházím a "mlsně" po nich pokukuji ve školním skleníku. Jsou jimi Euphorbia tirucalli a Euphorbia milli. Ta první nemá výhony nijak extra cik-cak, ale má zajímavý habitus a taková 1,5m velká rostlina má své (už) větve cik-cak do všech stran.
Euphorbia milli v přírodě také nemá cik-cak výhony, ale to jsem zjistila později. Znám ji totiž v podobě podivně zkrouceného cik-cak keříku.

Autorská slepota

(Jirka, 15. 4. 2013 9:59)

Zapomněl jsem sám na jednu z mých nejoblíbenějších cibulovin - Drimia (Schizobasis) intricata. Ta se zalamuje také excelentně.

Báječná

(Ota, 15. 2. 2013 22:47)

A báječná Kowhai Little Baby.
Sophora prostrata

Prý

(Ota, 14. 2. 2013 18:35)

Prý tak má růst Muehlenbeckia astonii