CIK-CAK sukulenty
CIK-CAK sukulenty
Fotografie 1:
1. Euphorbia guiengola
2. Pedilanthus tithymaloides
........................................................
Další díl našeho seriálu o neseriózním pohledu na sukulenty tedy bude opět poněkud více praštěný. Některé výtvory přírody se ale špatně pojmenovávají jinak než s humorem a případ „cik-cak“ růstu je jedním z příkladů. Prošel jsem dnes naši sbírku a zkusil vyhledat rostliny s růstovou strategií hlavního stonku či bočních větví s různě tupými úhly mezi internodii (určitý protismeč vůči kolegovi Chróstalovi s jeho „obyčejnými“ více či méně rovnými ščagély). Určitě jich ve světě sukulentů existuje víc, já jsem narazil na tyto.
Jeden pár zástupců byl z čeledi Euphorbiaceae – klasikou je například Pedilanthus tithymaloides z Mexika a Karibských ostrovů. Novinkou v naší sbírce je malý řízek zajímavé euforbie z Mexika (dárek od p. Noska) – Euphorbia guiengola. Obě se roztomile a pravidelně nód k nódu zalamují pod nepochopitelným úhlem, i když všechny experimenty Matky Přírody nějaký smysl určitě mají.
Další skupinou „cikcakářů“ jsou madagaskarské dřeviny. Například zástupcem, u kterého se tato vlastnost zdůrazňuje kvůli odlišení od známější příbuzné, je Operculicarya pachypus. Můj semenáč od doby, kdy jsem o něm psal na ZL důkladně povyrostl a ztloustnul, ona vlastnost jeho větví mu však stále zůstává. Dalšími příklady tohoto tajemmého růstu mohou být některé madagaskarské komifory, třeba taková chlupatá Commiphora monstruosa nebo Commiphora sp. z Itampolo. Jedna z možných výhod takového růstu, která teď napadla, je třeba větší odolnost vůči lámavosti větví (?).
Královnou Cik-Cak sukulentů je ovšem rostlina, která mě v poslední doba velmi přitahuje i baví zároveň, a tou je Decarya madagascariensis. Tady je ona zalomenost všech jejich výhonů hodně výrazná a tupé úhly přechází až v úhly ostré. Navíc je ještě posílena dvojicí ostrých trnů v místě zlomu. Je to šílené i fascinující zároveň. Pro někoho hrozný plevel a protivná překážka při pronikání madagaskarskou buší, pro mě půvabný experiment živého ostnatého plotu.
Vím, že moje výzvy nedojdou žádné odezvy, přesto to ale opět zkusím: pokud máte ve své sbírce nějaký další „cik-cak“ sukulent, napište mi do komentáře jeho jméno, ať je naše společná zkušenost kompletnější a pestřejší. Díky. J.
Fotografie 2:
1. Commiphora monstruosa
2. Operculivarya pachypus
3. Decarya madagascariensis
Komentáře
Přehled komentářů
Sama tyto sukulenty nevlastním (zatím), ale už pár let kolem nich procházím a "mlsně" po nich pokukuji ve školním skleníku. Jsou jimi Euphorbia tirucalli a Euphorbia milli. Ta první nemá výhony nijak extra cik-cak, ale má zajímavý habitus a taková 1,5m velká rostlina má své (už) větve cik-cak do všech stran.
Euphorbia milli v přírodě také nemá cik-cak výhony, ale to jsem zjistila později. Znám ji totiž v podobě podivně zkrouceného cik-cak keříku.
Autorská slepota
(Jirka, 15. 4. 2013 9:59)Zapomněl jsem sám na jednu z mých nejoblíbenějších cibulovin - Drimia (Schizobasis) intricata. Ta se zalamuje také excelentně.
Pokud tam někdo je
(B. , 14. 1. 2020 21:20)