ZEL(e)NÉ LISTY

Akce Orostachys pokračuje

Fotografie 1 - Orostachys fimbriata

...................................................................................

Minulý týden jsme nepublikovali z takového kuriozního důvodu. Nešel nám internet (máme připojení přes vesnickou wifinu) ale to samo o sobě není žádná kuriozita, to se nám stává celkem často a má to na svědomí počasí například bouřky. Tentokrát internetový výpadek trval skoro 24 hodin a jak jsme posléze zjistili, postihl asi polovinu Plzně, nejen s internetem ale i s kabelovou televizí. Tou skutečnou příčinou (a trapnou kuriozitou) byla loupež části páteřní kabeláže někde v centru Plzně. Takzvaní „mědění lupiči“ totiž loupí všechno, kde je naděje podílu barevných kovů, mědi zvláště (jakékoliv malé množství obsahu Cu není dostatečně malé). Tentokrát je optické kabely v plzeňském podchodu zklamaly (obsah Cu=0), vznikla jenom rozsáhlá škoda na vedení a naštvaná půlka Plzně. Naše články tedy dáme k lepšímu až teď.

Já už se nějakou dobu odhodlávám napsat o nějakém orostachysu. Ale čím déle je pozoruji a přemýšlím o nich (tak jak mi tak postupně nakvétají), tím víc si uvědomuji, že je to téma na něco většího než na pár článků o jednotlivých druzích. Vždy si připravím materiál o konkrétním druhu, ale pak se ukáže, jak velká variabilita některých taxonů soupeří s nepatrnými odchylkami, které mají vymezovat blízce příbuzné druhy. Prostě potřebuji víc času, víc materiálu, víc informací a nakonec, až jednou budu orostachysově připraven, i víc prostoru, abych tento fascinující rod po svém zkusil popsat.

Už asi rok sháním po kamarádech a známých co nejvíc orostachysů, které se u nás běžně i neběžně pěstují a jsem z nich čím dál víc nadšený. Je mi nyní i trochu jedno, že u některých nevím, co jsou přesně zač, do botanických druhů se zamotávají kříženci a i několik velmi zajímavých forem, které už vůbec nedokážu nikam zařadit. Tak jako jenom malou ochutnávku barevné podoby, kterou také orostachysy také zvládají, ukážu dnes dva robustnější druhy, které jsou si velice podobné, přestože by vlastně mělo jít o dva oddělené druhy.

Prvním z nich je čínský druh Orostachys fimbriata, u kterého nemám žádné pochybnosti o správnosti jména a ryzosti vzhledu. Získal jsem ho letos přes zimu od klatovského přítele, který jej před lety vysel v rámci nákupu z Mesagarden (má dokonce i lokalitu, ale nebudu s ní provokovat čtenáře, kteří jsou na lokality alergičtí). Podrobnější informace o druhu lze získat na internetu a já je nechci opisovat.

Druhým taxonem je Orostachys japonica ex Tsushima Island. Na internetu má i několik dalších odvozených ( i zkomolených) jmen, včetně jména tsumerenge, což je jenom japonské pojmenování domácího orostachysu. Podle japonských odborníků má jít o ostrovní formu O. japonica, která ale základní formě není příliš podobná. Spíše má vzhledově hodně blízko právě ke kontinentálnímu O. fimbriata. Čistě teoreticky může jít i o přírodní hybrid, ale to jen moje prozatímní spekulace.

Oba představené orostachysy jsou zajímavé svojí robustností v plné vegetaci, což je právě teď. Druhým společným znakem je výrazná dužnatost jejich listů, což posunuje vzhled rostlin od klasické představy orostachysů někam ke klasickým sukulentům - pachyphytům nebo echevériím. Nejzajímavějším detailem obou rostlin je ovšem barva listů i krátkých stonků, nedokážu ji vlastně korektně pojmenovat. Radka mi radí „sivě hnědá“, já bych použil jako technik spíše přirovnání k nějakému kovovému odstínu, v případě O. fimbriata třeba barva zašlého zinku a v případě Tsushimy patinovaná měď. Taky hodně záleží na množství přímého slunce, které tyto kytky milují a které právě s jejich barvou dělá ty pravé divy. Takže některé dny jsou listy víc sivé a bělavé, jiné dny jsou až fialové a pak třeba po pár dnech bez slunce vystoupí barva podkladu, která je červenavá a pod ní zelenkavá.

Nevím, jak se tyhle orostachysy budou líbit vám, pro mě to jsou do budoucna velké magnety a budu pokračovat v jejich shánění i studiu. Budu zřejmě kvůli nim nucen oprášit i svoji ruštinu (možná poprvé ji opravdu k něčemu pořádnému použiju), neboť valná většina literatury je právě v ruštině. Právě orostachysy z Dálného východu, jsou sice obtížně dostupné, ale velmi zajímavé a pohledné. Dokonce by člověk začal uvažovat jet se tam na ně podívat, což by asi byla dost velká bláznivina. J.

Fotografie 2 - Orostachys japonica ex Tsushima Island