ZEL(e)NÉ LISTY

Různotvaré olistění  neobyčejných zástupců rodu Albuca.

Hezká cibule je samozřejmě ta, co hezky kvete velkými zářivými květy nebo aspoň často a malými roztomilými kvítky, či ta, co je něčím zvláštní a exotická nebo aspoň upoutá svou velikostí. Vedle vzácných a atraktivních rodů různých cibulových čeledí je jich několik s ne moc dobrou reputací. V dobách, kdy nebyl žádný problém vozit ze států jižní Afriky sukulentní rostliny a tedy i cibuloviny, dostalo se k nám do sbírek určité množství hyacintovitých  rostlin pod názvy Albuca sp. a Ornithogalum sp. (oba rody jsou blízce příbuzné, a jsou si proto i dost podobné). Tyto kytky nebývaly často pro pěstitele atraktivní a tak přivezené cibule putovaly postupně tu do koutů, tu pod parapety ve sklenících a nezřídka i do věčných lovišť. Já, dokud mám přírůstky do sbírky kam dávat, nedělám rozdíly mezi obyčejnými a neobyčejnými kytkami. Ale jsem přece jen někdy mírně objektivní a vidím sám, že některé cibule nepatří zrovna ke „špekatým“ krasavcům a budoucí obec pěstitelů cibulovin (zůstávám optimistou) nijak neomráčí. Ale zatracovat hned celé rody není spravedlivé, a proto bych vám chtěl pro dnešek ukázat pár neobyčejných rostlin z rodu Albuca, o zvláštních ornitogalech někdy jindy.

Rod Albuca není zrovna malý (mezi 50 až 70 druhy), a tak je šance objevit v něm pár zajímavě olistěných rostlin. Ono totiž na květenstvích albuk nic světového není a vlastní cibule jsou téměř jedna jako druhá. Vedle klasických hladkých a rovných listů u obyčejnějších druhů se najdou právě u albuk z extrémnějších oblastí a lokalit velmi netradičně tvarované listové růžice. Poměrně často jsou okrasou tenkých listů i různé chloupky a výrůstky. Je evidentní, že těmi různými tvary listových spirál i právě těmi chloupky regulují albuky množství slunce dopadající na rostliny a pravděpodobně jimi umí pracovat i s vláhou ve formě rosy.  

Výskytem je rod Abuca rozmáchnutý od Namibie přes jižní Afriku až do východní a zasahuje dokonce i na Arabský poloostrov. Jedním z „hendikepů“ nejčastěji se u nás vyskytujících albuk z jižní Afriky je jejich zimní růstový cyklus. Často proto i jejich převracení na náš letní rytmus vede ke nespokojenosti rostlin, jejich deformacím nebo úhynu. Ale pokud se tato skupina zimních kytek dostane u nás do podmínek, které se blíží podmínkách v jejich domovině, odmění se přece jen spokojenějším a vzhlednějším růstem.

Dalším mírným nedostatkem u těchto rostlin je častá absence úplných botanických názvů. Není mnoho odborníků na tuto skupinu kytek a dost možná, že jsou před námi další taxonomické přesuny a přepisy (což mírně plyne i z výrazně různého počtu druhů u různých autorů). Proto buďme rádi aspoň za ty lokality na jmenovkách a těšme se z (podle mě) drobné krásy těch neobyčejných z „obyčejných“ albuk.    J.

Fotografie:

1.Albuca sp., Dasiehoek, RSA

2.Albuca sp., Blouhuis, RSA

3.Albuca sp., DMC 11879, RSA

4.Albuca sp., Sadawo, RSA

Summary:

Display of atractive leaves of bulbs of genus Albuca from family Hyacinthaceae.

Zpět na úvodní stránku (Home) www.zelenelisty.estranky.cz