Cynanchum marnieranum aneb Chróstal nastupuje
Cynanchum marnieranum aneb Chróstal nastupuje
Chvílama si už začínám připadat na 
tym původně spravedlivě a ušlechtile založenym webu jak v grafomanským spolku. Ti dvá, místo aby spíš pěstovali a s pokoró tu zázračnó zelenó chamraď studovali, tak jen sedijó u těch monitorú a píšó a píšó, klidně i šest článků za týden. Pak se já při svým vědeckým bádání a své publikační periodě jednó ročně dostávám na kusó kolej (to je ta slepá – pro ty co už nejezdijó ekonomickýma vlakama) . Naštěstí lidi nejdó tak snadno oblafnót enem kvantitó, a i když je to zadarmo (to só pré ty nélepší věci, jak zpívá ten malátné zpěvák), tak jim to skoro ani nečtó. Skóknó enem ty jejich rozmazaný fotky tých sukóšů, zjistijó, 
že Chróstal zase ještě nemá periodu a rychle pryč za kvalitó na jiných stránkách. A ze všeho néhorší só v poslední době ty nekonečný seriály. Ty v tývíčku taky, ale na ZL je to úplné mor a například ty taháky, to už je moc i na mě. Nebo ty cibule, jako by nebyly v sukulentnim světě i jiný malebný tvary….Tož „jak vy k my, tak my k vy“! Já vám ukážu, jak má vypadat seriózní seriál!!!
Tak zase hup do spisovnější češtiny. Rozhodnutí tedy padlo, teď jenom skutečně DOBRÉ téma. A co třeba…co třeba....“kytky klacky“, po našem „ščagély“? Při svém studiu rozdílů mezi živými a mrtvými kameny jsem se dostal i ke zkoumání, kdy už je suchý klacek skutečně suchý. A tak mě napadlo na tuhle zvláštní tvarovou skupinu sukulentů upozornit. Ano, ŠČAGÉLY, vytřu jim zrak klasickým avšak opomenutým klackem!
Když se rozhlédnu po skleníku, vidím, že bude dlouho o čem psát, jenom kolik vznešených klacíků se tyčí mezi stapeliovitými. Nádherné ceropegie nechám na další díly seriálu, vzpomněl jsem si na šok letošního léta, kdy překvapivě nakvetlo jedno cynanchum. Je to rod, jenž nemá českého jména a zahrnuje přes 300 druhů různého vzhledu. Sukulentních je z nich jen část, povětšinou jsou to někdy více, někdy méně rozvětvené stonky se zakrnělými nebo opadavými lístky (jen velmi vzácně i se sukulentními listy). Velmi
svérázný je povrch stonků, barevně i strukturně, některé kousky cynanch ve sbírce mi připadnou jako staré prorezivělé, mnohokrát přetírané staré pletivo. A jedno tohle pletivo, tedy správně Cynanchum marnieranum letos v létě zničehonic bohatě nakvetlo drobnými, leč o to neobvyklejšími kvítky.
Nebudu opisovat žádné zkušenosti od ostatních (mám jich sám dost), jenom snad pro pořádek, jde o rostlinu z jižního Madagaskaru, kterou prý popsal nějaký Rauh (neznám a on mě asi taky ne). Průměr stonků je 4-7mm, povrch stonku je hrbolatý a lesklý, barvu si pojmenujte sami podle fotek. Naše rostlina je řízek a řízkování je taky nejčastějším způsobem množení. Stonky jsou 20 i více cm vysoké,po kaudexu ani památky, jen ona snaha se vzhledně tyčit k nebi. Bohužel při větším počtu větví dojde k ohnutí hlavního stonku a rostlina začne poléhat. Tomu se lze částečně bránit s nožem v ruce, kdy vyrábíme další 
řízkovance. Pozor na latex, je podle očekávání jedovatý. Já jsem nepěknému poléhání kytky zabránil pomocnou nosnou konstrukcí – kusem rohové lišty na obkládačky, má totiž naprosto vhodné okýnka pro propletení popleteného stonku. Listy jsem v podstatě na tomto cynanchu nezaznamenal, květenství vyrůstá přímo ze stonku v počtu 3-6 květů. Posouzení atraktivnosti květu nechám opět na čtenářích, povšimněte si pouze srostlých konců květních lístků a jejich zelenožlutého lesklého povrchu. Dnes na kytce dozrává i semeník – papírový „jednorohý“ lusk. Další zajímavostí květů, tentokrát pro čichově zaměřené jedince, je jejich sladká až medová vůně.
Je to rostlina s vyloženě letním cyklem, má ráda teplo, ale ne přímý úpal, spokojeně vegetuje i v mírném polostínu. V zimě by měla mít chladněji, a pak vydrží zcela bez zálivky. Je to bezproblémově rostoucí zajímavost, kterou tímto doporučuji. Škůdce zatím neměla, vzhledem k její čeledi může hrozit vlnatka, kterou případně „nepotěšíte“ nasazenou chemií.
Přál bych si, až tento seriál po několika 
letech úspěšně skončí, aby si ščagély našly cestu na čestná místa sukulentních sbírek. CH.tbc
Fota:
1.Cynanchum marnieranum
2.Několikrát přetřené pletivo
3.Větev s květy
4.Květenství
5.Květy
6.Semeník
Summary:
Description and experiences with growing of madagascarian Cyanchum marnieranum from family Apocynaceae.
Photographies:
1.Cynanchum marnieranum
2.Severaly torn fabric
3.Branch with flowers
4.Inflorescence
5.Flowers
6.Ovary
