ZEL(e)NÉ LISTY

Více květů na hromádce – květenství

Znovu otvíráme chytrou knihu - Zahradnickou botaniku, abychom se dozvěděli další kousek vědění o jednotlivých částech rostlin. Opakuji, že tento i předchozí taháky jsou hlavně pro ty, kteří místo, aby dávali na svých hodinách biologie pozor, raději četli pod lavicí rodokapsy, komiksy či červenou knihovnu (to prosím popisuji poněkud dávnější dobu před  mobily, MP3 přehrávači, i-Pody, notebooky a jinými radůstkami dnešních mladších ročníků, které už ani nevím, jak se jmenují), nebo zasněně hleděli na paní učitelku (vyjímečně pana učitele), či přemýšleli, jak budou svobodně lumpačit po povinném školním vyučování. Zkrátka nedávali pozor. Ono vždy je lepší učení se zasvěceným osobním výkladem, než pak vše dohánět samostudiem (nebo pomocí taháků, ať už jakkýchkoli), ale zkuste botanického bycha honit.

Minule jsme skončili u stavby jednotlivých květů. Protože ne vždy se na rostlinách objevují jen jednotlivé květy (Adenium, Pachypodium, Bursera, Pterodiscus, Uncarina, Cyanotis, Dioscorea, Avonia atd.), většinou se sdružují v různá květenství na společném stonku. Přestože jsem ve škole dávala pozor (aspoň co mi paměť slouží…), je to už tolik let, že já osobně v tom pěkně tápu (to už mi pro změnu neslouží…), neškodí si tedy zopakovat, jak že jsme se to v té škole tenkrát učili.

Podle zmíněné knihy se tato květenství dělí na hroznovitá a vrcholičnatá.

Hroznovitá květenství mají být taková, u kterých postranní stonky nepřerůstají stonek hlavní. Květy rozkvétají zdola nahoru (i u převislé jehnědy, kde to opticky je jakoby opačně)

Hrozen – má prodloužený hlavní stonek, na něm vyrůstají vedlejší stonky (stopky) s jednotlivými květy (některé levísie, Bulbine, Dracaena, Albuca, Drimia, Lachenalia, Ledebouria, Massonia, Ornithogalum, některé echeverie, Hoya, Aloe, Haworthia, některé astroloby a gasterie)

Jsou- li vedlejší stonky opět větvené, vzniká lata neboli hrozen složený (některé levísie, některá talina, Agave, některé astroloby a gasterie, některé sansevierie, rostliny čeledi Nolinaceae, některé echeverie)

Lata chocholičnatá je k vidění u rodů Cotyledon, Tylecodon, Crassula.

Klas je jako hrozen, květy jsou však přisedlé ( Peperomia, Tillandsia, některé echeverie). Složený klas z klásků mají obilniny. Šiška je klas se zdřevnatělými listeny.

Jehněda je klas s chabým a převislým stonkem

Palice má hlavní stonek zdužnatělý (Synandrospadix)

Okolík má zkrácený hlavní stonek, z něhož vyrůstají (jakoby okolo jednoho bodu) stejně dlouhé stonky vedlejší, listeny tvoří tzv.obal ( např. Oxalis megalorrhiza, některé rostliny rodů Cissus a Cyphostemma, cibuloviny rodů Boophane, Cyrtanthus, Haemanthus atd.)

Pokud jsou vedlejší stonky zakončeny druhotnými okolíčky, vzniká okolík složený.

Chocholík je hrozen, u něhož postranní stonky dorůstají do jedné roviny (některé rostliny rodů Cissus a Cyphostemma).

Strboul neboli hlávka má zkrácený, zdužnatělý a vyklenutý hlavní stonek, jež nese přisedlé květy

Úbor má stonek terčovitě rozšířený v lůžko, na němž jsou nahloučeny jednotlivé přisedlé květy. Listeny naspodu lůžka vytvářejí zákrov (Senecio, Othonna)

Květenství vrcholičnatá mají hlavní stonek zkrácený a postranní stonky ho přerůstají. Květy vyrůstají shora dolů.

Vrcholík mnohoramenný má postranní stonky větvené. Ty jsou opět přerůstány svými vedlejšími stonky, což se dále opakuje  

Vidlan (vrcholík dvouramenný) má pod vrcholovým květem vždy dva postranní vstřícné stonky , jež přerůstají stonek hlavní, což se opakuje i světvemi druhotnými

Vrcholík jednoramenný má na hlavním stonku jen jednu větev postranní, která zatlačuje stonek hlavní a staví se do jeho pokračování, což se opakuje. Vyrůstají-li květy stále na téže straně, vzniká srpek (Gladiolus), vyrůstají-li střídavě vpravo a vlevo, je to vijan nebo vějířek (Iris).

Vrcholičnatá květenství můžete najít u rodů Callisia, většiny rostlin rodu Sedum.

K neuměle vyobrazeným květenstvím jsem přidala ještě anglické termíny, které asi využijete více než  termíny latinské. Doufám jen, že jsem nic nepopletla, pokud ano, určitě se mi ozvěte v komentáři. Není jednoduché vše přesně rozlišovat, ale s trochou cviku si jde alespoň něco zapamatovat.  Takřka bez problémů poznám hrozen, klas a jehnědu, i okolík a úbor jsou k rozpoznání. Horší je to s latou, chocholíkem a vrcholíky, tam už jsem docela vedle. Ale nevzdávám to, věřím, že jednoho dne vše budu rozpoznávat na první pohled (zlatý voči…). Pro mě asi největší oříšek máme za sebou, příště se koukneme na to, co vznikne po opylení květů – tedy na rostlinné plody. R.