ZEL(e)NÉ LISTY

Plzeňský sukulentářský potlach den poté

Tak jsme si zase jednou pěkně zasukulentařili. Mohlo sice být nás tlachajících účastníků více, ale ve stejném termínu byly i jiné akce a navíc to současné počasí nutí každého pěstitele kmitat kolem jeho kytek, takže nás nakonec bylo asi přesně přiměřeně. Vybrané vstupné pokrylo náklady na pronajatý sálek s technikou a ještě zbyly v pokladně i dvě malé lahvinky se slivovicí. Protože se nakonec nedostavil ani slibotechna Chróstal, ponechám si je v depozici a budu pravidelně prověřovat, jestli se obsah lahvinek nekazí.

Dopoledne bylo ve znamení tří přednášek. Už tradičně zahajoval Zdeněk Bříza, tentokrát s tématem - Bolivie 2011. Rozehrál naplno své showmanství, aby nejen poreferoval o své cestě, ale ukázal opravdovou tvář současné Bolivie i ještě místy nezničenou přírodu. Byla to smršť fotografií, informací a nakonec i cestovatelských historek, které nám procvičily naše bránice. Už se těšíme, kam pojede Zdeněk příště.

Určitě nezklamal ani druhý přednášející – Boris Puk Vrškový (v Plzni už podruhé). Sice nezatančil (celou svoji přednášku proseděl), měl i pomalý, unavený start (a slabý hlas), ale postupně ho jeho milované bursery (v nevídaném množství i sortimentu) dostávaly do varu a špičkové přednášecí formy. Promítal (a sypal z rukávu jména) nám neznámé a vzácné bursery, které potkal na své poslední cestě po Mexiku, a doplňoval je dalšími sukulenty a xerofyty (například i jednou novou, ještě nepojmenovanou euforbií).

Přednášky o Sokotře byly v posledních letech poměrně často k vidění i slyšení, ale zažít jurodivého Luboše Hojného, jak o tomto svém druhém domově s láskou vypráví a sází jednu krásnější fotku za druhou, je stále úžasný zážitek. Kromě nádherných scenérií z ostrova a letitých soliterních endemitních supersukulentů mnohé (i mě) Luboš překvapil i početnými (a opravdu skvělými) fotkami místních obyvatel. Sokotránci, jak dospělí tak i děti, jsou krásní lidé, Luboš jim opravdu rozumí a umí je s láskou nafotit. Dostává se k nim překvapivě blízko a účastní se i takových věcí, jako je místní svatba. Neozvučené video s tančícími svatebčany výlučně mužského pohlaví (ženy slavily odděleně) bylo naprosto excelentní a nyní už vím, že kromě břišních tanečnic existují na Sokotře i zadnicoví tanečníci.

Po rychlém obědě následovala také již tradiční miniburza. Nevím jak ostatní, ale já si odnášel jen samé sukulentní špeky, jejichž seznam v mé evidenci přírůstků zabral půl stránky A4. Pak ještě následovalo poslední (původně neplánované) dějství, kdy téměř polovina účastníků potlachu skončila u nás ve sbírce, ale to už byly jen takové poslední plamínky potlachového ohýnku. Nevím jak ostatní, ale já si potlachal pěkně a pár nových sukulentů (a zážitků) si také pořídil. J.