ZEL(e)NÉ LISTY

Euphorbia hedyotoides N.E.Brown – poťouchlý kaudexní transsexuál

Fotografie 1:

1. E. hedyotoides - květy a plody (E. hedyotoides - flowers and fruits)

2. E. hedyotoides

3. E. hedyotoides - kaudex (E. hedyotoides - caudex)

........................................................................................................

Dostáváme se k další formě růstu v rámci tak rozmanitého rodu Euphorbia. E.hedyotoides z nejsušší části madagaskarského ostrova – z trnitého buše na jihu a jihozápadě ostrova – zvolila zajímavou strategii. V podzemí si vytvořila velmi ztloustlé kořeny, často až kulovitého tvaru do velikosti 20cm a nad zem vyhnala dřevité tenké větve, do kterých byste asi nikdy neřekli, že patří zrovna sukulentnímu pryšci. I tyto slabé dřevnaté větvičky s bílou kůrou nerostou stejně jako u jiných dřevin. Na vrcholu každé z nich se vytváří zvláštní zesílené místo do 1,5cm délky, z kterého pak vyrůstají sezónní nesukulentní čárkovité listy do 5cm délky (podobně to má třeba robustnější E.bongolavensis), později i další větve s podobným růstem a v poslední řadě i jednotliné zelenavé květy – cyathia. Celá nadzemní část může dorůst až 1m výšky a vytvoří slušně rozkošatělý keřík.

Dostávám se k záhadě, o které jsem kdysi dávno četla v nějaké knize a dokud se mi osobně nepotvrdila, vrtala mi hlavou, zda to není „básnická licence“ autora článku. E.hedyotoides je totiž rostlina dvoudomá, to znamená, že rostlina vytváří buď jen samčí či jen samičí květy. Ke sprášení tedy potřebujete rostliny dvě. Protože mám tři rostliny, za několik let pozorování se mi skutečně potvrdilo, že rostlina je sice buď jen samec nebo samice. Avšak jednoho dne se  z nějakého mně neznámého důvodu rozhodne, že by stálo zato vyzkoušet si, jestli to nemá opačné pohlaví snazší a provede dobrovolnou (?) změnu pohlaví. V reálu to vypadá tak, že třeba po dvou letech na rostlině objevíte zralé semeníky a kolem nich samčí květy. Kdyby se to tak stalo výjimečně, tak se tím nezaobírám, řeknu si, to je nějaká náhoda, ale rostliny (ne všechny) to dělají docela s oblibou. Když tedy sháníte rostliny na produkci semen a pídíte se, podobně jako třeba u E.obesa, zda je vyhlídnutá rostlina samec nebo samice, může vám to vlastně být jedno, protože nevíte dne a hodiny. Jeden týden vám začne na větvičce zrát semeník a nějaký další ho vystřídají cyathia s tyčinkami – tedy samčími pohlavními orgány. Doufám, že nedětinštím, ale vzpomněla jsem si na jednu starší televizní vodnickou pohádku, kde pan Pešek coby starý vodník vždy někoho „přemiklíkoval“, to znamená, že ho proměnil v něco jiného (rybu, žábu), aby to pak musel napravit - odmiklíkovat (ve člověka). Ráda tento kouzelný termín používám a vždy hlásím, že se mi „hedyotoideska“ zase přemiklíkovala. Poťouchlé od mých rostlin občas je, že mají tendenci pohlaví sjednocovat, asi působí stádní efekt. Tím, že zase tolik netoužím po semenech, mi to příliš nevadí, ale pokud to tak dělají rostliny i majitelům, kteří by rádi potomstvo, vůbec jim to nezávidím. 

Viděla jsem sbírkové rostliny s kaudexem jako tenisový míček a to nejen velikostí, ale i dokonalým tvarem. V běžných pěstitelských podmínkách se tak souměrného kaudexu pravděpodobně nedočkáme, kořen se kroutí, jak si zamane, takže víc připomíná ztloustlého hada, než kulatou sportovní pomůcku. Vyplývá z toho jedna důležitá věc: pokud si E.hedyotoides vysejete, nebo zakoupíte jako semenáček, dopřejte jí dostatečně hlubokou nádobu, propustný substrát a drenáž už asi ani nemusím připomínat. V době růstu od jara do podzimu dostatečně zalévejte, jinak rostlině zaschnou nesukulentní listy a přejde předčasně do klidu. Pochází z krajů, kde třeba 8 měsíců v roce nezaprší, takže je na sucho zvyklá, ale v našich podmínkách jí můžeme sezónu o nějaký ten měsíc prodloužit. Jako rostlina z Madagaskaru by měla mít v zimě tepleji, než třeba africké a americké kolegyně, takže pokud to jde, bude jí dobře třeba v bytě na okně. Mám však vyzkoušené, že obstojí i ve skleníku s nižšími teplotami (kolem 10 stupňů), ale měla by se ohřát při teplotě o pár stupňů vyšší díky sluníčku nebo topení alespoň na část dne.

Jak vidíte, E.hedyotoides je dalším důkazem, že se nečaruje jenom v pohádkách, ale i příroda je naprosto nevyzpytatelná a často nás překvapuje svými kouzly. Možná právě proto pěstujeme kytky a chováme zvířata a tím si tu obdivuhodnou přírodu nosíme až domů. R.

Summary:

Description and experiences with growing of Euphorbia hedyotoides from Madagascar.

Fotografie 2 - Euphorbia hedyotoides