ZEL(e)NÉ LISTY

Cyphostemma sandersonii (Harv.) Descoings – taková utajená cyfostema

Fotografie 1:

1. Cyphostemma sandersonii

2. Rostlina dnes (The plant today)

3. Mladé květenství (The young inflorescence)

........................................................................

Loni se mi podařilo několik zatraceně dobrých úlovků v rodech Cissus a Cyphostemma z čeledi Vitaceae, ve které mě kromě nich zajímá i vinná réva. Postupně dojde na ZL k jejich představování, neboť se jeví, že první kritickou zimu v pohodě ustály a začínají rašit. Dnes se chci ale vypořádat s jinou, v Čechách a přilehlých zemích často pěstovanou cyfostemou. Pojí se k ní však jedna zásadní záhada, je totiž původem tak nějak odnikud.

Celkem běžnou položkou v nabídkách českých pěstitelů je hezká typická chlupatá cyfostema se jménem Cyphostemma sandersonii. Už první pohled do Eggliho Encyklopedie nevěští nic dobrého – velevážený pan Descoings, který tuto čeleď v Egglim zpracovával, totiž toto jméno neuvádí! A to nejen mezi platnými druhy Cyphostemma a Cissus, ale dokonce i mezi neplatnými synonymy. Několik zahraničních stránek tuto rostlinu ale bez problémů prezentuje buď s původním jménem Cissus sandersonii Harv., nebo pod novodobějším jménem Cyphostemma sandersonii Descoings. A to je vlastně první divnost – proč pan Descoings jako uváděný autor popisu ji aspoň nezmíní v přehledu synonym, i když už je třeba neplatná? A odkud se vůbec tato rostlina v sortimentu pěstitelů objevila? Právě tady internetové databáze tak trochu mlží – píší „z jihu Afriky“. To jako z Jihoafrické republiky? Druhá divnost totiž je, že přestože se dnešní nabídky rostlin a semen jenom hemží lokalitními údaji o původu nabízeného materiálu, u této cyfostemy nic, ani jedna lokalitka. Jediný odkaz o výskytu v přírodě jsem nalezl na stránkách, mapujících ohrožené rostliny Namibie, které uvádějí, že Cyphostemma sandersonii roste v oblasti severnějšího středu a východu země. Nic dalšího však tuto oblast výskytu nepotvrdilo.

Inu což. Ta kytka existuje, roste a kvete, nabízí se jak rostliny, tak semena, je výrazně odlišitelná od ostatních sukulentních „žumenů“, jak se jim ve starší literatuře říkalo (nevím však, jestli je to ještě jméno, nebo už nadávka…). Mě se „sandersonka“ líbí, jak vidíte na fotografiích, má svou popínavě chlupatou krásu, kterou předvedla loni na výstavě KK Plzeň v kompozici „Dlouhý, široký a chlupatý“. Asi je jasné, jakou postavu sehrála… Mé dvě rostliny jsou ze dvou zdrojů – první je zcela určitě semenáč s hezky utvářenou kulovitou bází, druhá působí jako řízkovanec, kterému omrzl růstový vrchol a po zacelení se rozvětvil. Tato korunková bonsaj má na několika větvích sklony ke kristátnímu růstu jako důsledek něčeho, co rostlina prudce nesnáší.

Pokud má C.sandersonii dost výživy, dokáže překvapit velice bujným růstem, který se pak musí krotit a zelenou hmotu výhonů je vhodné pravidelně redukovat. To zase napomáhá tloustnutí spodních částí rostliny. Já to s výživou moc nepřeháním, takže to, co naroste v létě, pak zase přes zimu odeschne a proces tloustnutí je pomalejší. Každý má své metody a zlepšováky, důležitější ale je, že si toho rostlina nechá hodně líbit a roste skoro všem. Asi pouze mrazíky jsou schopny s ní rychle zatočit.

Je pravděpodobné, že nějaká budoucí revize tohoto rodu, zpracovaná na novějších vědeckých postupech, řekne o zařazení Cyphostemma sandersonii definitivnější slovo, jisté však je, ža tato popínavka si své místo ve sbírkách sukulentářů již vydobyla a snad z nich nikdy nevymizí. J.

Summary:

Description and experiences with growing of Cyphostemma sandersonii from family Vitaceae.

Fotografie 2:

1. Cyphostemma sandersonii - řízek (The cutting)

2. Listové pupeny (The buds of the leaves)

3. Rostlina dnes (The plant today)