ZEL(e)NÉ LISTY

Crassula susannae Rauh & Friedr. (1962)

Fotografie 1:

1. Crassula susannae, Riethuis, RSA

2. Semenáčky (Seedlings)

3. Detail listů (Detail of a leaves)

..........................................................

Manželky botanických cestovatelů to nemají snadné. Manžele mají věčně někde na cestách, z počátku třeba jezdí společně, ale časem občas či nakonec pořád zůstávají doma a je většinou na nich téměř měsíční samostatná péče o děti, dům, domácnost. Však si asi dobře pamatujete ze slavného českého filmu hlášku ženy Emila Holuba, když se ho ptal Jára Cimrman, kam že to zase pojede. Bylo mu tvrdě odpovězeno ústy paní Růženy směrem k jejímu choti: „Už jsi se narajzoval dost!“. Prostě jednoho dne se ucho utrhne. Botanici cestovatelé se kromě jiného snaží tuto situaci kompenzovat i virtuálními dárky, což jsou třeba druhová jména objevených rostlin, ve kterých zvěční jméno své ženy či ženy kamaráda, který ji objevil.

Nejinak to bylo v případě dnešní rostliny Crassula susannae. Druhové jméno dostala na počest manželky Johna Lavranose, který ji v přírodě poprvé našel. A nebyl to objev snadný, protože za prvé C.susannae roste na velmi omezeném území u Riethuisu v Namaqualandu (RSA) a za druhé se jako rostlina velmi špatně hledá, protože roste až po konce listů zasypaná pískem. Koukají jen voskovým povlakem pokryté okraje do pravého úhlu prohnutých zelených listů, sloužící jako světlolamy – ochrana před přemírou slunečního záření. Listů na nizoučkém stonku není mnoho, asi tak 3- 5 párů, přičemž stonkových výhonků bývá časem větší počet, takže krasulka roste trsovitě.

V tuto dobu rostlina kvete, květenstvím je shluk drobných trubkovitých květů s bílými petalami na ochlupené lodyze (délka do 3,5cm). Z trsu drobných růžic květenství vykukují květy jako televizní anténky. Zatím nevím, zda je rostlina samosprašná, zjistit to půjde až květenství zaschne a na to si ještě nějakou dobu počkám. Vloni jsem vysela semena tohoto druhu, objednané od jedné zámořské firmy. Dorostlo asi 5 rostlin, nebyl však čas na to je přepikýrovat a ještě k tomu jsem je asi v nevhodnou dobu zalila, zkrátka nedožily se další sezóny a v květináčku zůstala jen změť uhnilých tělíček. Škoda, ale budiž mi to do budoucna ponaučením.

Dnes už se dá dospělá rostlina a dokonce lokalitní sehnat i u nás, ta moje je koupená před dvěma lety v Praze – Letňanech a v pohodě dodnes přežívá. V zimě je určitě dobré zacházet opatrně s vodou, aby to nedopadlo jako s mými mladými semenáčky. I když v této době C.susannae roste, neměla by být dlouho ve vlhku, protože to v kombinaci s nižší teplotou skleníku může nadělat hnilobnou neplechu. Substrát by měl být hodně propustný a pokud chceme zachovat pěkný kompaktní tvar rostliny, měli bychom této krasulce dopřát co nejvíce slunce. I v jihoafrické přírodě, kde je ho podstatně víc než u nás, si s ním tato miniaturka dokáže naprosto bez problémů poradit.

Myslím si, že choť pana Lavranose může být pyšná, že právě tahle krásná rostlinka se jmenuje podle ní, koneckonců - které z nás by to vadilo… R.

Summary:

Description and experiences with growing of miniature Crassula susannae from Namaqualand in RSA.

Fotografie 2:

1. Rostlina s květenstvími (Crassula susannae with an inflorescences)

2. Detail květů (Detail of a flowers)

3. Mladé rostliny (A young plants)