ZEL(e)NÉ LISTY

 Crassula corallina Thunberg (1778) – jako vytažená z moře

Fotografie 1:

1. Crassula corallina ssp.corallina

2. Detail listů (Detail of the leaves)

.......................................................

S touto drobnou a hlavně vzhlednou krasulkou jsem se tu a tam setkávala v různých sbírkách a vždy jsem si ji zálibně prohlížela. Pravda, v zimě u nikoho nevypadala nijak atraktivně, ale zato v létě… Větvičky, hustě obalené oválnými listy, potaženými bílým voskovým povlakem a ještě k tomu posetými tmavozelenými tečkami…No zkrátka nepřehlédnutelný originál. Přitom krása této rostlinky není nijak prvoplánovitá, okázalá, je naopak jemná, křehká, skutečně jako hustá řada drobných mléčně zbarvených korálků. A když se na tuto nádheru podíváte nějakou přibližovací optikou, třeba supermakrem vašeho fotoaparátu, bere to až dech. Ostatně podobné je to u řady dalších rostlinek rodu Crassula (C. deceptor, C. exilis, C. ausensis ssp. titanopsis atd.). Jméno corallina znamená korálová, u této rostlinky by se spíš hodilo coralloides, což by znamenalo korálovitá či podobná korálu. Listy rostliny skutečně vypadají jako kousky korálů, právě vytažených z moře.

Co se o této rostlince můžeme dočíst v dostupné literatuře? V první řadě to, že se u tohoto druhu vyskytují dvě formy s odlišným způsobem růstu hlavního kořene. C. corallina ssp. corallina má kořeny rozptýlené a listy na stoncích více rozvolněné, kdežto C. corallina ssp. macrorrhiza (jak už napoví její latinské jméno – macrorrhiza znamená se ztloustlým kořenem) má hlavní kořen docela baculatý (až do průměru 13mm) a listy více nahlučené. S různými formami růstu hlavního kořene se můžeme občas setkat i u jiných druhů sukulentů (např. u Crassula exilis či u Euphorbia cylindrifolia), takže to zas až taková rarita není. Pojďme si nyní více povědět o obou poddruzích.

C. corallina ssp. corallina se v přírodě vyskytuje na docela rozsáhlém areálu jižní Namibie a Jihoafrické republiky ( provincie Northern Cape, Western Cape, Eastern Cape a Free State), kde roste hlavně na suchých svazích a místech. Je to sice rostlinka, která miluje plné slunce, ale díky své subtilnosti hůře snáší dlouhotrvající naprosté sucho. Několikamilimetrové listy jsou delší než širší, oboválného až eliptického tvaru, vypouklé, u vrcholu ztloustlé a na koncích tupé, či jen s náznakem špičky. Na vrcholech poléhavých větví se objevují (léto až podzim) krémově zbarvené (literatura připouští bílé i žluté), drobné, pohárkovité květy, které není problém sprášit a vytvořit tak semena k přesevu rostliny.

C. corallina ssp. macrorhizza roste na jihu Namibie a v jihoafrickém Severním Kapsku. Na rozdíl od základního poddruhu kvete dříve – na jaře až v létě. Listy jsou zhruba stejně dlouhé jako široké (do 5mm), oboválné až obtrojúhelníkovité, na koncích zakulacené. Hlavní větve rostou vzpřímeně. O ztloustlém kořenu jsem už mluvila.

Pěstování je docela bezproblémové, pokud rostlince dopřejeme maximum slunce a v sezóně i dostatek zálivky. Rozmnožování je snadné, protože rostlina koření i sama na poléhavých stoncích, stačí si proto někde říct o stonkový řízek. Podobně jsme tak učinili i my při návštěvě sbírky Adolfa Tomandla. Tam jsme našli C. corallina vyletněnou na zahradě spolu s orostachysy, netřesky a rozchodníky (s některými rostlinkami rodu Sedum se C. corallina dá snadno zaměnit). Vypadala tam tuze spokojeně a sluníčko jí šlo očividně k duhu. Řízky zakořenily docela snadno, přes zimu sice ztratily největší ozdobu – voskový povlak, ale s jarním sluníčkem se jim stejně jako cimrmanovské Zlatovlásce vrátila jejich bývalá dívčí, tedy v tomto případě „korálovitá“ krása. R.

Summary:

Description and experiences with growing of Crassula corallina.

Fotografie 2:

1. Kořeny na stoncích (The roots on the stems)

2.+ 3. Květy (The flowers)

4. Květy dnes (The flowers today)