Conophytum longum aneb odborníci mlčí a laici píší
Conophytum longum N.E.Brown (1930) aneb odborníci mlčí a
laici píšou
Fotografie 1:
1. Conophytum longum
2. Detail nového těla (Detail of the new body)
..........................................................................
Je to ode mne opět trochu troufalost. Drze a hlavně poctivě se přiznám: v pěstování konofyt jsem totální zel(e)náč. Přestože litopsy mám ve sbírce už řadu let a tak trochu už vím, jak na ně, u konofyt je to bída. Za svůj pěstitelský život jsem ze semen vypěstovala jediné konofytum (je to tak dávno, že ani nevím jaké a navíc zůstalo v cizí sbírce) a první konofyta jsem dostala loni v létě od Tomáše Tenčíka, u kterého jsme na spoustě druhů obdivovali úžasnou variabilitu tohoto rodu (viz fotogalerie z loňské návštěvy). Když mi v závěru Tomáš konofyta nabízel, kladla jsem mu na srdce, aby to byly jen druhy absolutně nenáročné, jinak je stoprocentně uhubím. Tomáš zaslouží jedničku, protože vybral s citem a ani jeden z darovaných druhů (a nebylo jich málo) mě dosud neopustil a naopak většina z nich i vesele kvete (snad to není poslední záchvěv před smrtí).
Na konofytech se mi líbí, že jsou oproti litopsům tvarově a barevně víc variabilní, nevýhodou je obrácený vegetační cyklus a tím pádem i větší citlivost na pověstné pěstitelské přehmaty. U některých druhů to však neplatí a dají se pěstovat spolu s litopsy, což je asi případ našich rostlin a konkrétně i dnešního C. longum.
Co bych vám o tomto konofytu s dlouhým tělem řekla zajímavého? Vzhled projdu jen stručně, protože si rostlinu můžete prohlédnout na fotografiích. Protáhlé tělo s průsvitnými okýnky nahoře je světlezelené (literatura uvádí i červenozelené), pokožka příjemně sametová, nevelký, sladce vonící květ je bílorůžový a oproti některým dalším konofytům i docela ozdobný. Rostlina kvete právě v těchto dnech spolu s litopsy, květ se otvírá odpoledne.
Docela mě zaujal příběh, spojený s popisem tohoto druhu. Když pan Brown chystal před 80 lety popis nového druhu, čekal dlouhých šest let na květy, kterých se ne a ne dočkat. Však to znáte, když něco moc chcete a až moc vám na tom záleží, většinou se to jako naschvál nedaří. Když pak popis přesto dokončil, rostlina se konečně uráčila vykvést a předvedla svůj něžný bílorůžový květ.
Conophytum longum roste na severozápadě Jihoafrické republiky na křemenných pánvích v žulových a červenorulových trhlinách, bohatých na usazenou půdu. Skvělé na tomto druhu je nejen jeho úhledný vzhled, ale i adaptabilita na dané podmínky a celková nenáročnost. Asi hlavně kvůli tomu u mě tento druh prožije již druhou zimu a pokud se něco nepěkného nestane, těch zim bude snad nakonec víc. Díky prozíravosti Tomáše Tenčíka totiž začínám konofytům konečně přicházet na chuť. R.
Summary:
Desciption and experiences with growing of Conophytum longum from family Aizoaceae.
Fotografie 2:
1. Květ (The flower)
2. Conophytum longum