Aloe descoingsii ssp.augustina
Aloe descoingsii ssp. augustina Lavranos 1995
Fotografie 1:
1. Aloe descoingsii ssp.descoingsii
2. Semenáčky Aloe descoingsii ssp.augustina (Seedlings of A.descoingsii ssp.augustina)
3. Aloe descoingsii ssp.augustina
..................................................................................................................................................................
O Aloe descoingsii jakožto velepohledné madagaskarské miniatuře už jeden článek (z pera Jiřího K.) na ZL je. Je to minipříběh o tilandsiáři, který fascinován touto aloí postupně a nezadržitelně propadnul kráse drobných sukulentů. Kdo se umí dívat na tyto rostliny otevřenýma očima i otevřeným srdcem, musí uznat, že zrovna tato alojka je skutečně velmi přitažlivá. Nejenom svým původem, ale hlavně svým proměnlivým zjevem, lišícím se podle podmínek , ve kterých roste jak v kultuře, tak hlavně ve své domovině.
Tím domovem je jihozápadní Madagaskar, oblast několika desítek kilometrů kolem města Toliara (dříve Tuleár). Jisté výraznější odchylky od proměnlivé Aloe descoingsii si povšimli znalci madagaskarské sukulentní flóry, kteří populaci v blízkosti městečka Saint Augustin povýšili na úroveň poddruhu. Nepřísluší nám posuzovat, co už je či ještě není subspécie, každopádně je A.descoingsii ssp. augustina platně popsaná a odlišitelná i námi, obyčejnými pěstiteli. Mně se poštěstilo získat několik semínek s tímto jménem loni na podzim (jako vzácný dárek od vzácného přítele) a protože byl výsev úspěšný a semenáčky úspěšně přečkaly i pikýrování, mohu nyní pozorovat rozdíly mezi oběma poddruhy na vlastní oči. Základní poddruh A.descoingsii ssp. descoingsii, který je poměrně masově rozšířen, má listy tmavě zelené (někdy i modravé), rozměru zhruba 30mm délky a 15mm šířky. Bělavé skrnky až puchýřky jsou po obou stranách listů, které mají zubaté okraje. Ssp. augustina má odstín listů do šeda, někdy jsou šedozelené, někdy úplně šedé podle množství slunce, které na listy dopadá. Délka listů je do 15mm (jsou v podstatě stejně široké jako dlouhé) a bělavé skvrnky jsou většího průměru a více vystouplé. Zoubky na okrajích liostů jsou jemnější a dokonce některé skvrny na spodní straně mají také malý zpětně ohnutý zoubek. Další aspoň podle literatury výrazné rozdíly jsou ve tvaru květů. Díky nakvetení mých asi osmiměsíčních semenáčků jsem mohl posoudit i tyto rozdíly, které mně zase až tak výrazné nepřipadají, i když přece jen nějaké jsou. U ssp.descoingsii jsou květy užší a prohnutější, u ssp. augustina jsou válcovité až baňaté.
Oba poddruhy A.descoingsii rostou v podobných podmínkách, na suché vápencové plošině v podrostu jiných rostlin. Z toho tedy plyne velká odolnost vůči suchu, nárazová zálivka a ne přímý úpal. Tepla určitě dostatek. Oba poddruhy mají velký sklon k odnožování, i půlroční semenáčky ssp. augustina tlačí na bázi odnože. Je tedy předpoklad, že se zpočátku pomaleji, ale časem rychleji dostane i tento nový poddruh k milovníkům podobných miniatur. J.
Suumary:
Description and experiences with growing of Aloe descoingsii ssp.augustina from Madagascan.
Fotografie 2:
1. Kvetoucí rostlina (Flowering plant)
2. Detail listů (Detail of the leaves)
3. Květenství (The inflorescence)
