Jdi na obsah Jdi na menu
 


Adromischus filicaulis - kytičkové rozloučení

31. 12. 2009

Adromischus filicaulis (Ecklon & Zeyher) C.A.Smith (1939) – kytičkové rozloučení

 

Obrazek

  

Fotografie 1:

1. Adromischus filicaulis, Vanrhynsdorp

2. A.filicaulis - forma s dlouhými listy

3. A.filicaulis, Koa Valley

4. A.aff.filicaulis - forma s kratšími listy

................................................................


Začnu netradičně. Konec tohoto roku byl kromě jiného bohužel také ve znamení několika úmrtí nám blízkých lidí. Dvě z nich citelně zasáhla i nás dva s Jirkou, protože se týkala našich kytičkových přátel. Když jsem přemýšlela, jak se s nimi nenásilně a decentně rozloučit, napadlo mě napsat o některé z rostlin, které jsme od nich v minulosti dostali. To, myslím si, by je nijak neurazilo a možná naopak potěšilo.

Jako první tedy přichází na řadu Adromischus filicaulis, nádherný a variabilní zástupce tohoto jihoafrického rodu, patřícího k čeledi Crassulaceae. Poznáte ho hlavně díky různě prohnutým, hladkým, vřetenovitým, šedozeleným listům (pozor, neplést s drsnými listy některých forem A.marianiae) , často pokrytým tmavěčervenými skvrnkami (najdou se u formy beze skvrn). Délka listů se liší podle lokalit i podle umístění rostliny - pro většinu adromischusů platí přímá úměra čím víc světla, tím přirozenější vzhled. Tento druh pochází z oblasti sukulentního Karoo (Northern Cape, Western Cape). Pokud je tato rostlina spokojená – je umístěná na plném slunci, má dostatek čerstvého vzduchu a vody dostává tak akorát (méně než jiné sukulenty- v sezóně zálivku zhruba jednou za 14 dní), ochotně vykvete dlouhým květenstvím s květy se žlutozelenou trubkou a bílorůžovými trojúhelníkovitými cípy. Květy obsahují hodně sladkého nektaru, tudíž zdatně přitahují všelijaký medonosný a medožerný hmyz – včely, vosy, čmeláky. Letos u nás byly na těchto rostlinách nejčastějšími hosty vosíci. Ty jsem zprvu považovala za otravné vosy. Jelikož si udělaly hnízdo v rohu našeho foliovníku, nejdřív jsem dumala nad tím, jak s nimi bezbolestně uzavřít pakt o vzájemném neútočení. Když jsem viděla, jak na mě lačně pokukují a potřásají tykadly, nezbylo mi, než nakoupit sprej a naplánovat jejich likvidaci. Naštěstí jsem si mezitím prostudovala stavbu jejich hnízda a zjistila, že to nejsou vosy, ale neškodní vosíci, kteří si lidí příliš nevšímají a hledí si jen shánění potravy. Pakt o neútočení došel tedy naplnění, vosíci se čas od času ode mne nechali zblízka vyfotit na hnízdě či právě na květenství adromischusů.

A.filicaulis má i jeden odlišný poddruh (ssp.marlothii)  s listy čistě zelenými (na slunci zbarvenými do červena) a stonky více či méně poléhavými. Na spodní části stonků se mezi listy objevuje velké množství vzdušných kořenů – typických pro tento poddruh. Myslím si, že zdatný a urputný tvarovatel sukulentních těl by v této rostlině brzy objevil úžasný materiál na vytvoření nějakého bonsajového tvaru, já rostlinu nechávám růst přirozeně, kam se jí zlíbí, jen čas od času příliš rozbujelé konce polehlých či vyvěšených stonků lomem zakrátím do přijatelných mezí.

Několik forem A.filicaulis spolu s ssp.marlothii jsem před lety dostala od Ládi Soukupa z Nového Jičína. Byla jsem moc ráda, když jsem mu je letos v létě spolu s dalšími rostlinami mohla zase vrátit. Ona totiž Jičínka – krotká říčka, protékající zahrádkou u domu Ládi, při letošních povodních nabrala během několika okamžiků takové síly, že brala lidská obydlí i vše, co k nim patřilo – tedy i skleníky s rostlinami a Láďa tak přišel o celou sbírku. Obdivuhodný byl nadhled, se kterým Láďa tuto katastrofu bral, i skutečnost, že na kytky nezanevřel a pustil se do obnovy své sbírky. Nikdo však nemohl tušit, že to nebude jediná pohroma, která letos Láďu postihne. Z prosincového pobytu v nemocnici se Láďa už nevrátil. Nám s Jirkou zůstala jen řada nádherných kytek, které jsme od něj za ty roky, co ho známe, naprosto nezištně dostali. Za každou z nich vidíme člověka sečtělého, zcestovalého, moudrého a kamarádského, který se svými úžasnými znalostmi  a „zelenýma“ rukama nikdy nechlubil, vystupoval vždy nenápadně a skromně, i když měl být na co pyšný. Podobná pokora i skromnost by slušela každému, ale ne každý tyto vzácné ctnosti v sobě dokáže najít. Láďa to uměl a o to raději na něj budeme nad „jeho“ rostlinami vzpomínat. R.


Summary:

Description and experiences with growing of Adromischus filicaulis and ssp.marlothii.


Fotografie 2:

1. Adromischus filicaulis

2. A.filicaulis, Vanrhynsdorp - dar od Ládi Soukupa

3. Květy A.filicaulis ssp.marlothii

4. A.filicaulis ssp.marlothii - dar od Ládi Soukupa

5. Láďa Soukup (s brýlemi), vedle Ivo Žídek


Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář