Když se výtvarno snoubí s odolností aneb sbírečka k nesežrání
Když se výtvarno snoubí s odolností aneb sbírečka k nesežrání.
Tož se nám rok s rokem sešél a ti organizovaní šílenci zase vystavovali. A do poslední chvíle, že nevijó, jestli vůbec, a když teda že nakonec jo, tak že zase nemajó ten pravé nápad, jako co vystavit. Tak to zase zbylo na mně, abych je zachránil – a já jen utrósnul (nebo uchróstnul?): „když se nám furt globálně otepluje, což teda něco mrazuvzdorného?“ A teho voni se hned chytli, jako že ty mobílní skalky, to že je vono, no v podstatě mě ten nápad vyfókli a teďkyn jsem měl tu inspirační vystavovací mezeru zase já. Ale když jsem ten botanický extrémista, tak jsem tu mrazuvzdornó myšlénku dotáhnul do konca. Když mrazuvzdornost – tak naprostó, když odolnost vůči pěstitelským přehmatům – tak totální! Navíc na té jejich výstavě je vždy velké nebezpečí okusu exponátů, tož něco neuhryznutelného.
Teď zkusím přepnót do česko-spisovna, aby jste si ty moje zásadní myšlenky nemuseli složitě překládat z „chróstalčiny“ do češtiny. Každý z nás má tu pod postelí, tu v šuplíku, tu na skříni, někteří výtvarně rozmáchlejší i v akváriích různé „vzácné“ kamínky z cest. Je nám to nějak geneticky vloženo, že jak tak jdeme světem, kromě toho, že lecos trousíme, taky leccos sbíráme a velmi často jsou to kamínky, šutráčky, žulvasy, balvany atrp. (a tak různě podobně). Ke všem máme osobní vzpomínku a některé je radost pohladit i po letech. Ale v tom to je – zkuste pro slastný pocit pohlazení prohledat celý byt, aby jste se mohli dotknout např. sopečného kamene z Etny nebo křemínku z horské řeky. Proto přicházím s myšlenkou koncentrované vzpomínkové kamínkové sbírčičky, kterou budete mít vždy po ruce. A když na vás přijde cestovatelská nostalgie, potřeba dotknout se něčeho pevného a trvanlivého, okem se polaskat s trvanlivým přírodním skvostem – ejhle kamenná miska je vždy připravena.
Protože žijeme v době, kdy vše hodnotné má svou lokalitu, nebo rodokmen ( lidi si zase potrpí na titulech před a za..), zvolil jsem u svých památečních kamínků z afrických cest klasické jmenovky s místopisem odběru. Taky se to hodí při postupující skleróze, kdy si člověk ne a ne vzpomenout, odkud že ten „mrvý kamínek“ pochází.
Doporučuji všem tento výtvarný prvek z vlastní dílny zahrnout do našich sbírek, výhod je nespočetně a výtvarné dopady zaručeny.(Některé dívky lze pak originálně zvát do našich interiérů na sbírky kamenů….(motýli už netáhnou)).
S kamenným úsměvem Chróstal.
Fotografie: Chróstalova expozice Mrtvé kameny.
Lokality zpředu dozadu a zleva doprava: Warmbad (Namibia), Swakopmund (Namibia), Orange River (RSA), Sesriem (Namibia), Fish River Canyon (Namibia).
Summary:
Chrostal’s thinking about his own collection of Dead stones on exposition CC Plzen from june 2007.
Photography: Chrostal's collection of Dead stones.
Localities on photography: Warmbad (Namibia), Swakopmund (Namibia), Orange River (RSA), Sesriem (Namibia), Fish River Canyon (Namibia).
Zpět na úvodní stránku (Home) www.zelenelisty.estranky.cz
